Mineralklub Kozákov 82

     Expedice Rügen (Rujana).

     Ostrov Rujana leží při severním pobřeží Německa. Jeho geologická historie je spjata se vznikem euroasijského superkontinentu. Jeho bazální horniny pocházejí z období svrchního prekambria (též Infrakambrium, Ediakar, Vend). Jedná se především o hlubinné bazalty (vyvřeliny), které jsou na okraji ostrova postižené mírnou regionální metamorfózou, která zde probíhala v období Kadomského (Asintského) vrásnění datovaného do období cca 600 až 520 Ma. Po těchto horninách najdeme zbytky balvanů různé velikosti na mořském pobřeží (velikost balvanů od několika cm do desítek metrů).

     O dalším vývoji se lze pouze dohadovat a lze je pouze dovodit z geologických vrstev v centrální části Německa, protože na samotném ostrově je stratigrafický hiát až do období svrchní křídy. Z tohoto období je zde doložen značně mohutný pokryv usazených hornin jen málo zpevněných občasnými chemickými procesy. Horniny jsou na původním podkladu uloženy konkordantně s jasnou linií uložení. Samotné období, ke kterému tyto horniny převážně náležejí, se jmenuje právě podle nejčastěji zastoupené horniny, tedy křídy. Tak trochu paradoxem je skutečnost, že samotné křídové útesy ukončily svoji sedimentační činnost až ve spodním terciéru. Celý pokryv sedimentů se však neusadil najednou. Střídala se jednotlivá období, kdy bylo území ostrova zalito mělkým poměrně teplým mořem a docházelo k intenzivní sedimentaci s obdobími, kdy byla pevnina vystavena erozní činnosti větru a dešťových splachů.  Nejsvrchnější pokryv ostrova pak tvoří půdy vzniklé navátím z kontinentální pevniny, nebo rozkladem bioodpadu (tedy rostlinného pokryvu ostrova) jejichž mocnost je v průměru 100 cm. Řadíme je do čtvrtohor (kvartér).

Tabulka zachycující geologický vývoj na ostrově.

Kvartér (čtvrtohory 2 Ma) usazování půd.

Terciér (třetihory 65 až 2 Ma)

                               – Neogén – stratigrafický hiát (30 až 2 Ma)

                               - Paleogén  - Landen  - konec sedimentace

                                                   - Mout

                                                   - 2 -

                                                  - Dan

Mezozoikum (druhohory)

                        – Křída – svrchní (95 až 65 Ma)

                                                     - Maastricht 

                                                     – Campan

                                                     – Santon

                                                     - Coniak  - počátek sedimentace

                                      - spodní (110 až 95 Ma) - stratigrafický hiát

                        – Jura

                        - Trias

                        - a další období paleozoika (prvohor)

Kambrium spodní (542 Ma a méně) – (520 Ma ukončení tvorby vyvřelin, vznik metamorfitů, konec vrásnění)

Prekambrium (Imfrakambrium, Ediakar, Vend, 680 až 542 Ma)

          Největší množství uloženin na ostrově tvoří hornina zvaná křída. Na severním pobřeží vytváří útesy do výše až 150 m. Tyto útesy tvoří dominantu v oblasti národního parku Jasmund a na poloostrově Arkona. Hornina sama je pak složena z fosilizovaných zbytků jednobuněčných organizmů foraminifer (dírkovci s jedno nebo vícekomůrkovou schránkou tvořenou z vápence nebo křemene), silicoflagelát (bičíkovci – různých rodů se schránkou z křemene) a především skupiny cocolitophidae (kokolitky – jde převážně o zelené řasy se schránkou tvořenou z několika eliptických segmentů z vápence). Křída z Rujany obsahuje více jak 80% kokolitek, asi čtyřiceti popsaných druhů. (pro představu do jednoho cm³ se jich vejde až 800 tisíc kusů.

     V uloženinách křídových útesů se nacházejí pazourkové konkrece, kterými je tento ostrov proslulý. Pazourek je amorfní nerost, (obsahující výjimečně i drobné krystalky křemene, nebo nátoky krápníkovitého chalcedonu. Barevně od světle šedé, žlutavé, přes hnědou až po černou

                                                         - 3 –

barvu. Barva nerostu je závislá na množství stopových příměsí kovů a bitumenu.  Chemicky SiO₂ . n H₂O, tedy zvodněný oxid křemíku. Má tedy stejné složení jako opál, nebo chalcedon. Jeho původ je však vysvětlován jako vznik konkrecí v prostředí obsahujícím cca 2% kyseliny křemičité ve slané vodě. Tato kyselina se pak do roztoku dostala jako pozůstatek po rozpadu rostlinných zbytků a na potřebnou koncentraci byla doplněna příměsí obsažených ve vulkanických plynech a roztocích uvolněných při doznívajících vulkanických procesech. Pazourky však nejsou obsaženy plynule v celém objemu horniny, ale tvoří samostatné vrstvy navzájem od sebe vzdálené několik decimetrů i metrů. Tyto vrstvy naznačují složitost sedimentačního procesu, případně jeho jednotlivá přerušení.

     V hornině lze nalézt různé fosilie (obrovské množství mikrofosilií) a při troše štěstí i makrofosilie. Velkou zajímavostí jsou pak fosilie obsažené přímo v konkrecích pazourků.  Jedná se o pozůstatky mořských živočichů, živočišné houby, korály, mechovky, ramenonožci, měkýši, belemniti a ježovky. (např. druhy, Pina cretacea, Inoceramus labiatus a mnohé další).

Děkuji za vaši pozornost. Boudný Jiří.

Kontakt.: tel. 723738686, e-mail. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Více fotografií ve fotogalerii.