Login Form

Český ráj patří bezesporu mezi geologicky, mineralogicky a geomorfologicky nejzajímavější a nejpestřejší oblasti v naší republice, dá se říci, že i v celé Evropě. Na poměrně malé ploše se zde zachovaly pozůstatky téměř všech geologických pochodů.

Nejstarší zde zastoupené horniny jsou žuly, ruly, svory, břidlice (cca 1mld) od archaika do           starších prvohor. Tyto horniny tvoří nejvyšší české pohoří – Krkonoše

(krkonošsko jizerské krystalinikum). I když leží mimo naši zájmovou oblast, mají pro pozdější formování Českého ráje velký význam – zdrojový materiál pro druhohorní sedimenty. V našem regionu jsou dochovány známé zelené pokrývačské břidlice z okolí Semil a Železného Brodu. Dnes se využívají zejména k venkovním a vnitřním obkladům jako dekorační kámen.

 

 

    

     Z prvohor je nejzajímavější období karbonu a permu, často spojovaného do názvu podkrkonošský permokarbon (360-250 mil.)

         V této době krajina „ožila“ bohatou

tektonickou a vulkanickou činností při tzv. variském vrásnění. Podél podkrkonošského hlubinného zlomu táhnoucího se přibližně na linii Ještěd, Frýdštejn, Kozákov, Morcinov, Tábor, Kumburk, Bradlec a dále. Docházelo k občasným výlevům melafyrů v podobě vrstevných sopečných příkrovů – stratovulkánů. Melafyrová láva od povrchu rychle tuhla a plyny a páry v ní obsažené neměly kam uniknout. Vznikla tak pórovitá hornina s různě velikými dutinami a puklinami. V dalším sledu horninou pronikaly přehřáté roztoky /někdy se uvádějí jako gely kyseliny křemičité/, ze kterých se postupně vysrážely různé odrůdy minerálů. Tak vznikly podkrkonošské drahé kameny jako jsou acháty, jaspisy,chalcedony, křišťály,ametysty,záhnědy a další. Ze sopek rovněž uniklo značné množství popelovin, které pokryly velké plochy v jejich okolí. Dalo by se říct, že zde došlo k lokální ekologické katastrofě, která byla příčinou úhynu značného množství fauny a flóry. Části prvohorních stromů za příhodných podmínek za nepřístupu vzduchu prokřemeněly a zachovaly se až do dnešní doby. Některé kompaktní kusy se dají řezat a brousit. Po jejich vyleštění vyniká jejich původní struktura a jsou často pestře vybarvené (araukarity, zkamenělé přesličky, plavuně a jiné).

       V druhohorách ( 250 - 65 mil. Let ) byly téměř celé Čechy zaplavovány sladkovodním a posléze brakickým mořem. Zároveň erozí a dalšími klimatickými vlivy docházelo k neustálému rozrušování starších hornin a k jejich odnosu a znovuukládání. Právě zejména z Krkonoš byl největší přínos materiálu, který se ukládal ve formě písku a jílu. Díky této činnosti vzniklo i nejbohatší těžené naleziště písků Hrdoňovice – Střeleč. V pozdějších dobách pak některé bloky již zpevněných pískovců byly vlivem tektonických pohybů vyzvednuty a daly tak základ známým skalním útvarům jako jsou Prachovské skály, Suché skály, Maloskalsko, Hrubá skála a další.

 

       V třetihorách /60-3 mil. Let/ oblast zasáhlo poslední tzv. Alpinské vrásnění, kdy došlo k závěrečnému hrubému dotváření reliéfu krajiny. Došlo také ke vzniku několika těles tvořených olivinickým čedičem s výraznou sloupcovitou odlučností. K nejznámějším patří Vyskeř a zejména Trosky /jde vlastně o vypreparované přívodní kanály třetihorního vulkanitu, který pronikl druhohorními sedimenty/. U Smrčí u Semil se dodnes těží olivinický čedič, ve kterém se dají nalézt krystalky olivínu občas i šperkové kvality.

 

     Ve čtvrtohorách již dochází k definitivnímu dotváření morfologie krajiny a větší změny v jejím rázu jsou způsobeny hlavně lidskou činností.

     Na závěr bych ještě uvedl naleziště známých českých granátů v okolí Ktové, Nové Paky, Borovnice, Olešnice a Hostinného aj. Nalézají se v náplavech různého stáří a jejich původ zatím nebyl spolehlivě ověřen, jelikož nebyla nalezena jejich matečná hornina, jako je tomu například u českých granátů z Českého Středohoří.

 

Různé typy nalezišť podkrkonošských drahých kamenů

 

I. primární naleziště v matečných /zdrojových/ horninách

       /Frýdštejn, Kozákov, Morcinov, okolí Lomnice nad Popelkou, Železnice,Doubravice, Studence,Vidochov, Kumburský Újezd, Levín, Hvězda u Staré Paky a další/.

II.sekundární naleziště v nejbližším okolí primárních lokalit

III. sekundární naleziště v náplavech /minerály často prodělaly mnohanásobný a mnohakilometrový transport – zejména náplavy Jizery, Cidliny, Labe – okolí Nymburka, Kolína, Čelákovic, ale také se nacházejí na některých lokalitách v Německu, např. v okolí

Lipska    

Nejnovější foto


Expedice Rügen (Rujana).

Search

205811
Dnes
Včera
Tento týden
Minulý týden
Tento měsíc
Minulý měsíc
Celkem
74
335
942
204042
2430
2720
205811

Server Time: 2018-10-21 10:29:32

 

 

Copyright © 2013 Tomáš Hilger. All Rights Reserved.